Horní Brusnice

Obec ležící pod Zvičinou, na severní straně při rozvodí dvou potoků. Podle dochovaných pramenů se předpokládá vznik osady Horní Brusnice kolem roku 1200, první písemná zmínka pak pochází z roku 1358. 

Původní dřevěný kostelík byl v 16. století nahrazen kamenným, ten byl ale  roku 1828 uzavřen kvůli havarijnímu stavu a později stržen. V letech 1842-1846 byl v obci vystavěn empírový kostel sv. Mikuláše, významná památka obce. Kostel v současné době prochází postupnou rekonstrukcí. V letech 2008-2010 v kostele probíhaly koncerty zpěváků a kapel populární hudby, pořádané agenturou MP Pecka. V současné době se chystá pokračování koncertů v komornějším duchu, lépe odpovídajících atmosféře a povaze místa.

Historie obce

Údaje k dějinám Horní Brusnice byly čerpány z těchto pramenů: „Rodné Krkonoše“, Franz Schöbel a „Poznatky z domova oblasti horního Labe“, 1986, Marktoberdorf Byly sestaveny Annelies Schwarzovou.
Historie Horní Brusnice
 
Podle dochovaných pramenů se předpokládá vznik osady Horní Brusnice v letech 1100 – 1200.
1358     V rozkvětu českých zemí za vlády Karla IV. je v dokumentu zmiňována obec v souvislosti se jmenováním nového faráře jako Brussnicz. Pravděpodobně toto jméno pochází z českého pojmenování potoka Brusnice, které je možné přeložit jako Divoký potok. Existují ještě dvě další domněnky. Brussnicz mohlo být odvozeno z českého slova brus (brousek) nebo brusinka. Obecní kostel byl v té době postaven ze dřeva. Od nejstarších dob patřila Brussnicz k miletínskému panství.
1419 – 1433   Husitské války zanechaly v oblasti smutné stopy zpustošení
1560             Georg z Waldsteinu nad Arnau zdědil statek Miletín. Podle miletínského urbáře z roku 1561 žilo v celé vesnici Brusnice 40 rolníků a 16 zahradníků. Ti měli poskytovat panstvu službu na frontě.
1582            Georg z Waldsteinu nechal v horní části starého hřbitova v Brusnici postavit kamenný kostel. Cínovou křtitelnici z té doby je možné obdivovat v dnešním kostele sv. Mikuláše. Nese letopočet 1590 stejně jako jméno tehdejšího protestantského kněze z Brusnice, Laurentia Schuberta.
1595              Na tuto dobu připadá rozdělení osady Brussnicz na obě vesnice – Horní a Dolní Brusnici (1595 a 1690 poprvé zmíněny v dokumentech)
1618 – 1648   Řádila 30 – letá válka a ztěžovala životní podmínky lidí až do krajnosti. Zanechala po sobě také narušený život a porušenou zemi. Badatelům je známo, že kostel v Horní Brusnici neměl dlouhou dobu, až do roku 1752, vlastního faráře.
1752              Období rekatolizace
1777            Podle získaného robotního seznamu z roku 1777 byly frontové povinnosti uložené panstvem z Arnau – Nového zámku nesnesitelně vysoké. Proto docházelo neustále k rolnickým povstáním. Teprve roku 1848 bylo poddanství společně s robotou zrušeno.
1790              mělo zdomácnět pro Horní Brusnici jméno Česká Brusnice
1828              byl uzavřen kamenný kostel kvůli svému havarijnímu stavu
1840              byl slavnostně vysvěcen základní kámen nového kostela a položen Ludmilou hraběnkou Deymovou, rozenou hraběnkou Waldstein – Wartenberg, manželkou patrona Františka Deyma
1846              byl vysvěcen nový kostel sv. Mikuláše
                     K farnosti patřila kromě Horní Brusnice Anseith, Borovnička a Zvičina.
                     Farní škola v Horní Brusnici existovala už před rokem 1668.
1866             Prusko – rakouská válka vtáhla Horní Brusnici silně do společného utrpení. Po bitvě u Trutnova táhla vesnici nejprve rakouská, pak pruská vojska, zabydlela se na faře a v soukromí, tábořila na farní louce, zanechala po sobě obyvatelstvu prázdné spíže. Až do roku 1914 zažívala Horní Brusnice mírovou dobu. Společný život sousedících Němců a Čechů byl zpravidla dobrý.
1914 – 1918   První světová válka – V první světové válce ztratilo 45 hornobrusnických mužů jako vojáci na bitevních polích svůj život
1919              Založení nového československého státu. Tím započaté tzv. počeštění země se nezastavilo ani před Horní Brusnicí. Čeští učitelé a čeští úředníci byli dosazeni na místa německých funkcionářů.
1923               nechala obec postavit na počest padlých ve světové válce válečný památník na trávníku mezi kostelem a ulicí. Památník vytvořil akademický sochař Emil Schwantner z Trutnova. Po vyhnání Němců byl zničen neznámým pachatelem.
1933                získala fara opět dva velké zvony, poté co musely být velké zvony během válečných let poslány k roztavení.
Většina území osídlená Němci, kteří přišli roku 1938 po připojení k německé říši, patřila na konci druhé světové války 1939 – 1945 opět Československu.
1945 a 1946 byli Němci z Československa a tedy také z Horní a Dolní Brusnice vyhnáni.